|
|
Analýza spontánního hlášení nežádoucích účinků po očkování proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám
Kulhavá, Jana ; Zimčíková, Eva (vedoucí práce) ; Horký, Pavel (oponent)
Analýza spontánního hlášení nežádoucích účinků po očkování proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám Autor: Jana Kulhavá Vedoucí práce: PharmDr. Eva Zimčíková, Ph.D. Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra sociální a klinické farmacie Klíčová slova: očkování, spalničky, příušnice, zarděnky, hlášení nežádoucích účinků Úvod: MMR vakcína je kombinovaná očkovací látka využívaná k vakcinaci dětí proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám. Spontánní hlášení nežádoucích účinků představují významný zdroj informací pro odkrytí možných rizik léčivých přípravků. Cíl: Cílem této diplomové práce je analytické zhodnocení spontánních hlášení na podezření z nežádoucích účinků po očkování MMR vakcínou evidovaných v databázi Státního ústavu pro kontrolu léčiv během období 2004 až 2017. Metodika: Údaje byly analyzovány v tabulkovém softwaru Microsoft Excel prostřednictvím metod deskriptivní statistiky. Hlášené nežádoucí účinky byly rozřazeny do příslušných tříd orgánových systémů dle slovníku lékařské terminologie MedDRA. Posuzována byla očekávatelnost a závažnost nežádoucích účinků. Výsledky: Celkem bylo mezi lety 2004-2017 hlášeno 805 případů na podezření z nežádoucích účinků, které v sobě zahrnovaly 2812 nežádoucích reakcí. Nejvíce podezření z nežádoucích účinků bylo spjato s...
|
|
|
Analýza spontánního hlášení nežádoucích účinků po očkování proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám
Kulhavá, Jana ; Zimčíková, Eva (vedoucí práce) ; Horký, Pavel (oponent)
Analýza spontánního hlášení nežádoucích účinků po očkování proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám Autor: Jana Kulhavá Vedoucí práce: PharmDr. Eva Zimčíková, Ph.D. Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra sociální a klinické farmacie Klíčová slova: očkování, spalničky, příušnice, zarděnky, hlášení nežádoucích účinků Úvod: MMR vakcína je kombinovaná očkovací látka využívaná k vakcinaci dětí proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám. Spontánní hlášení nežádoucích účinků představují významný zdroj informací pro odkrytí možných rizik léčivých přípravků. Cíl: Cílem této diplomové práce je analytické zhodnocení spontánních hlášení na podezření z nežádoucích účinků po očkování MMR vakcínou evidovaných v databázi Státního ústavu pro kontrolu léčiv během období 2004 až 2017. Metodika: Údaje byly analyzovány v tabulkovém softwaru Microsoft Excel prostřednictvím metod deskriptivní statistiky. Hlášené nežádoucí účinky byly rozřazeny do příslušných tříd orgánových systémů dle slovníku lékařské terminologie MedDRA. Posuzována byla očekávatelnost a závažnost nežádoucích účinků. Výsledky: Celkem bylo mezi lety 2004-2017 hlášeno 805 případů na podezření z nežádoucích účinků, které v sobě zahrnovaly 2812 nežádoucích reakcí. Nejvíce podezření z nežádoucích účinků bylo spjato s...
|
|
|
Analýza spontánního hlášení nežádoucích účinků po očkování proti klíšťové encefalitidě
Brázdová, Tereza ; Zimčíková, Eva (vedoucí práce) ; Rejmanová, Anna (oponent)
Analýza spontánního hlášení nežádoucích účinků po očkování proti klíšťové encefalitidě Autor: Tereza Brázdová Vedoucí diplomové práce: PharmDr. Eva Zimčíková, Ph.D. Konzultant diplomové práce: PharmDr. Kateřina Malá, Ph.D. Katedra sociální a klinické farmacie, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Univerzita Karlova Úvod a cíl: Klíšťová meningoencefalitida patří mezi nejčastější příčiny virové meningitidy v Evropě. V posledních letech začal počet případů této infekce v České republice stoupat. Očkování je jedinou spolehlivou ochranou před nákazou, avšak ani vakcinace nezůstává bez rizik. Analýza spontánních hlášení nežádoucích účinků je klíčovým zdrojem informací pro detekci signálů, který slouží k identifikaci lékových rizik. Cílem této práce bylo provést analýzu spontánních hlášení podezření na nežádoucí účinky z dat Centrální databáze nežádoucích účinků poskytnuté Státním ústavem pro kontrolu léčiv. Metodika: Byla provedena deskriptivní statistika z dat hlášení v období od června 2004 do října 2017. Analyzovány byly údaje např. o celkovém počtu hlášení, počtu nežádoucích účinků a charakteristiky pacientů. Nežádoucí účinky jsme porovnali s databází Vigibase a zhodnotili očekávatelnost nahlášených reakcí. Výsledky: Během sledovaného období byla přijata 184 hlášení, z nichž 79,9 % se týkalo...
|
|
|
Analýza spontánního hlášení nežádoucích účinků antiepileptik
Šoborová, Ivana ; Zimčíková, Eva (vedoucí práce) ; Malá, Kateřina (oponent)
Analýza spontánního hlášení nežádoucích účinků antiepileptik Autor: Ivana Šoborová Vedoucí práce: PharmDr. Eva Zimčíková, Ph.D. Katedra sociální a klinické farmacie, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Univerzita Karlova Úvod: Epilepsie je jedno z nejčastějších neurologických onemocnění vyskytující se po celém světě. Antiepileptika (AED) potlačují vznik epileptického záchvatu. Analýza spontánních hlášení nežádoucích účinků je důležitým zdrojem dat pro generování signálů potenciálních rizik farmakoterapie. Cíl: Cílem této práce byla analýza spontánních hlášení podezření na nežádoucí účinky AED z Centrální databáze nežádoucích účinků Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) v období od června 2004 do října 2017. Sekundárním cílem byla analýza rizika lékových interakcí všech léčivých přípravků uvedených v hlášeních a hodnocení očekávatelnosti hlášených nežádoucích účinků. Metodika: Retrospektivní analýza spontánních hlášení podezření na nežádoucí účinky AED z databáze SÚKL v daném období. Anonymizovaná data byla zpracována pomocí deskriptivní statistiky v MS Excel. Hodnocena byla např. charakteristika pacienta nebo závažnost a očekávatelnost nežádoucího účinku. Konkrétní nežádoucí účinky byly rozděleny do orgánových tříd dle MedDRA. V databázích Micromedex a UpToDate byly vyhledávány...
|
|
|
Analýza spontánního hlášení nežádoucích účinků antiepileptik
Šoborová, Ivana ; Zimčíková, Eva (vedoucí práce) ; Malá, Kateřina (oponent)
Analýza spontánního hlášení nežádoucích účinků antiepileptik Autor: Ivana Šoborová Vedoucí práce: PharmDr. Eva Zimčíková, Ph.D. Katedra sociální a klinické farmacie, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Univerzita Karlova Úvod: Epilepsie je jedno z nejčastějších neurologických onemocnění vyskytující se po celém světě. Antiepileptika (AED) potlačují vznik epileptického záchvatu. Analýza spontánních hlášení nežádoucích účinků je důležitým zdrojem dat pro generování signálů potenciálních rizik farmakoterapie. Cíl: Cílem této práce byla analýza spontánních hlášení podezření na nežádoucí účinky AED z Centrální databáze nežádoucích účinků Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) v období od června 2004 do října 2017. Sekundárním cílem byla analýza rizika lékových interakcí všech léčivých přípravků uvedených v hlášeních a hodnocení očekávatelnosti hlášených nežádoucích účinků. Metodika: Retrospektivní analýza spontánních hlášení podezření na nežádoucí účinky AED z databáze SÚKL v daném období. Anonymizovaná data byla zpracována pomocí deskriptivní statistiky v MS Excel. Hodnocena byla např. charakteristika pacienta nebo závažnost a očekávatelnost nežádoucího účinku. Konkrétní nežádoucí účinky byly rozděleny do orgánových tříd dle MedDRA. V databázích Micromedex a UpToDate byly vyhledávány...
|
|
|
Sledování spontánního hlášení nežádoucích účinků hypolipidemik
Škabradová, Anežka ; Malá, Kateřina (vedoucí práce) ; Doseděl, Martin (oponent)
Sledování spontánního hlášení nežádoucích účinků hypolipidemik Autorka: Anežka Škabradová Vedoucí práce: PharmDr. Kateřina Malá, Ph.D. Konzultant: PharmDr. Josef Malý, Ph.D. Katedra sociální a klinické farmacie, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Univerzita Karlova Úvod: Hypolipidemika jsou široce používanou skupinou léčiv, jejichž spotřeba nadále stoupá. Kromě mnoha benefitů s sebou jejich použití nese i určitá rizika, která je potřeba pravidelně přehodnocovat. Sledování spontánního hlášení nežádoucích účinků (NÚ) přispívá k odhalování závažných a neočekávaných NÚ, resp. ke zvyšování bezpečnosti terapie. Cíl: Cílem této diplomové práce byla analýza spontánních hlášení podezření na NÚ hypolipidemik evidovaných v databázi Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) v období od června 2004 do října 2017. Metodika: Data získaná od SÚKL za dané období byla analyzována pomocí deskriptivní statistiky. Analyzována byla nejen četnost výskytu jednotlivých NÚ kategorizovaných podle MedDRA a členěných dle jednotlivých hypolipidemik, ale také jejich závažnost a očekávatelnost. Dále bylo například analyzováno, kdo hlášení podával, a jakým způsobem bylo hlášení podáno. Výsledky: Celkem bylo získáno 290 hlášení obsahujících 680 NÚ, tj. průměrně 2,4 NÚ na 1 hlášení. Nejčastěji se vyskytovaly muskuloskeletální...
|
host ::
RSS.